Velký pomocník (moc velký)

Velmi rád zkouším vlastní výrobky podle starých receptur, kdy ještě platily státní normy ČSN pro výrobu potravin. Abych mohl experimentovat s jemností/hrubostí masa nebyla jiná možnost než koupit řeznický kutr.

Je to doslova veký pomocník. I když jsem, jak jinak než pečlivě, studoval veškeré parametry před jeho koupí, tak jsem již při příjezdu kurýra menším nákladním vozem začal tušit problém. A ano, tušení bylo správné!

Paletovým vozíkem mi přes nakládací hydraulickou plošinu jeho auta složil na chodník velkou dřevěnou bednu do které nebylo vidět. Na přepravním štítku ale opravdu byl jako adresát uvedený „Děda Petr“…

S velkou pomocí „druhorozeného“ jsme bednu dostali až domů a já po rozbalení páčidlem zjistil, že obsah uvnitř není o nic menší než bedna samotná! Původně vytipované místo v kuchyni pro mého velkého pomocníka již nebylo aktuální a začal boj o každý centimetr kuchyňského zázemí!!!

Časem, když jsem se s tou „příšerou“ seznamoval, najednou byl i malý dřez na mytí jednotlivých dílů kutru, ochranný kryt nožů nejde na kuchyňské lince úplně zvednout, matkové klíče pro uvolnění nožů mají velikost klíčů pro výměnu kola lokomotivy a opravdu se nevejdou do příborníkového šuplíku (hukot během kutrováni taky lokomotivu připomíná), jsem rád jakého mám velkého pomocníka!

Je to zajímavé postupně zjišťovat jak kutr pracuje. Nejdřive jsem si masovou směsí omítnul nejen kuchyňskou linku, ale i podlahu a strop. Pravděpodobně jsem dal do mísy více směsi než kolik je potřeba pro správnou činnost. Příště jsem byl obezřetnější, směsi dal méně, ale to bylo zase moc málo a maso se neprokutrovalo správně. I když se dají dohledat videa, kde nejaky kutr pracuje, informací pro mě jako úplného řeznického amatéra je málo. A tak stále zkouším co vydřźím já i kutr…

Již jsem zkusil (a někteří jste ochutnali)